Popis výstupu na horu Triglav (Slovinsko)

Ubytováni jsme v chatě Aljažev dom. Za čtyřlůžkový pokoj platíme 17 € za osobu a noc + 1,01 € turistickou taxu za osobu a noc. Profesionální člen Alpského spolku má ubytování za 10,6 € + turistickou taxu. Celkem za dvě noci za čtyři osoby 131,28 €. Toalety a sprchy jsou společné na poschodí. Za teplou vodu ve sprše se platí 1 €.

Vstáváme v pět hodin a po lehké snídani se před šestou přesouváme před chatu. Pokoušíme se o fotografii Triglavu, který se nad námi tyčí proti obloze. Zapínáme GPS a v 5.58 hod. se za vydatného šera vydáváme na cestu z nadmořské výšky 1 015 m. Prvních 500 metrů po lesní kamenité cestě mírně do kopce je na rozdýchání. U památníku partyzánů - horolezců, kteří zemřeli během druhé světové války (což je obrovská karabina na betonovém podstavci) odbočujeme vlevo na Tominškovu cestu (Josip Tominšek byl významný slovinský linquista a alpinista). Začíná prudké stoupání - nejprve údolím potoka, později lesem, a pak řidším porostem.

V 7.07 hod. (2,2 km, 1 485 m) se dostáváme k prvním jištěným metrům výstupu. Navlékáme sedáky a ferratové úvazky. Následující metry však nejsou nic zajímavého, za nimi následuje další strmý vzestup vzhůru. Až po hodině přichází lahůdka – cesta po skobách na rovné stěně s možností přidržovat se ocelového lana (8.03 hod., 3,0 km, 1 785 m). Pak následují další a další "lezecké" partie.

Na malém hřebínku v 8.35 hod. (3,3 km, 1 918 m) odpočíváme a občerstvujeme se. Po pár minutách pokračujeme ve stoupání ve skalách. Přicházíme na to, že každé lano má svoje číslo. Snad jich je 13 či 14. Číslovány jsou odshora dolů.

V 9.05 hod. se dostáváme do nadmořské výšky 2 015 m, čili máme v nohách nastoupáno od chaty rovných 1 000 m. A to jsme ušli teprve 3,8 km.

V 9.26 hod. (4,2 km, 2 096 m) končí zajímavá část výstupu a dostáváme se na křižovatku cesty Tominškovi a čez prag (název cesty není od Prahy, ale od prahu). Následuje nepříliš dlouhé, ale nepříjemné stoupání po suti a šotolině. Přicházíme na velký práh, na němž je kousek přírody jako z jiného světa. Skoro rovina, místy trávník mezi bílými vápencovými kameny. Tady si děláme první větší občerstvovací přestávku (9.43 hod., 4,5 km, 2 175 m).

Následující úsek není příliš zajímavý. Stoupání po holých skalách, jeden asi patnáctimetrový sněhový jazyk, a pak opět několik jištěných úseků. Konečně přicházíme na prostranství, kde stojí chata Triglavski dom na Kredarici (11.12 hod., 6,2 km, 2 515 m).

Po čtvrthodině, během které nevěřícně sledujeme protější skalní stěnu, ve které se jako mravenečci pohybují dobyvatelé nejvyšší Slovinské hory, se vydáváme na poslední kus cesty.

Od chaty sestupujeme asi 30 výškových metrů do malého sedla, a pak začínáme stoupat. Nejprve ke skalní stěně, a pak přímo po ní. Na začátku jsou jištěné úseky ocelovým lanem. O kousek dál je stoupání ještě strmější. Překvapivě zde nejsou lana, ale pouze železné tyče zatlučené do skály. A i ty místy chybějí. Rukou se sice můžeme přidržovat, ale jistit se pomocí úvazků není možné, neboť není do čeho zaklapnout karabinu. V takto exponovaném terénu se navíc musíme vyhýbat lidem, kteří sestupují dolů.

Těsně pod příchodem na vrcholový hřeben se naše cesta spojuje s trasou vedoucí od Domu Planika. I tudy proudí značný počet lidí. Na hřebenu je proto místy poměrně slušná zácpa.

Dokončujeme výstup a v 12.19 hod. (7,0 km) jsme na vrcholku malého Triglavu v nadmořské výšce 2 725 m. Následuje odpočinková pasáž po úzkém hřebenu více méně po rovině, pak klesáme do malého sedla asi o 15 výškových metrů. Hřeben je někdy opravdu úzký, takže povětšinou je na něm zbudováno zábradlí z ocelového lana, do kterého je možné zacvaknout karabinu. Poslední část výstupu je opět strmě do kopce po úzkém hřebeni převážně s jištěnými úseky. Provoz je zde velký, množství sestupujících lidí taktéž, takže často stojíme a vzájemně se pouštíme.

Konečně v 13.01 hod. (7,6 km) se ocitáme na vrcholku Triglavu v nadmořské výšce 2 864 m. Ten je překvapivě tvořen poměrně velkým plochým prostranstvím, na němž byla vybudována v roce 1895 plechová věž – Aljažev stolp. Jedná se o nouzovou skrýš pro několik lidí při častých bouřkách. Nechal ji zde zbudovat Jakop Aljaž, slovinský duchovní a skladatel. Na vrcholku je spousta lidí, řádově několik desítek. Jeden z místních zde prodává plechovky s pivem či colou a pamětní listy k výstupu.

Během celého dopoledne nás provázela modrá obloha. Nyní se na obzoru začínají objevovat kupovité mraky a v dolinách opar. Proto se nezdržujeme příliš dlouho a po necelé půlhodině se vydáváme na cestu zpět. Nahoru se valí proudy lidí, takže často ustupujeme až za ocelové lano a čekáme dlouhé minuty, než projde celý "autobus". Cesta dolů tak trvá ještě déle, než vlastní výstup.

V 15.07 hod. (9,3 km) jsme zpátky na chatě Triglavski dom. Kupujeme si každý jedno pivo za 3,60 € a pojídáme chleba se salámem. Během sestupu se hodně zatáhlo, zmizelo slunce a vrcholek Triglavu se občas halí do mraku.

Po půlhodině vyrážíme na cestu zpět. V těchto partiích je již téměř liduprázdno. Nahoru již nejde nikdo, dolů překvapivě také skoro nikdo. Těsně nad spojnicí cest Tominškovi a čez prag je u paty skály malý pramínek, ze kterého odkapává voda. Pod ním je postavena jedna pet láhev a ze druhé je udělaná nálevka. Pokud krátce před vámi někdo láhev nevyprázdnil, je možno se zde trochu napít.

Pro cestu zpět se rozhodujeme pro druhou cestu – čez prag, čili přes prahy. K prvnímu prahu se dostáváme po strmé šotolině. Při pohledu dolů se nám až tají dech, kudy že to máme sestupovat. Cestička je opravdu hodně strmá. Klikatí se údolím z jedné strany na druhou, místy je proložena jištěnými úseky. Nejsou však zdaleka tak zajímavé, jako na druhé cestě. Sestup nám vylepšila ještě malá bouřka, která se v průběhu sestupu přes nás přehnala. Vzpomínáme na kvanta lidí, které jsou ještě na vrcholku a na množství destiček, které připomínají mrtvé po zásahu bleskem.

Sestup je nekonečně dlouhý a stále velmi strmý. Na jeho konci je údolí s ledovou řekou vytékající ze sněhu a ledu na úpatí Triglavské stěny. Na druhé straně řeky je cesta vedoucí do sedla Luknja. Po ní se vracíme k chatě Aljažev dom a rovnou do restaurace na jedno pivo (20.06 hod., 16,8 km, pivo 2,5 €).

Vodu je možno doplnit z kohoutku u chaty Triglavski dom. Sice není označena jako pitná, ale lidé si ji zde běžně čepují do pet lahví, takže jsme tak učinili také. Další malé občerstvení je možné u pramene těsně nad spojnicí cest Tominškovi a čez prag. Posledním zdrojem vody je řeka vytékající z ledového příkrovu po příchodu do údolí.

Čas chůze

Celkový čas včetně přestávek – 14.08 hod., délka cesty – 16,8 km.

Převýšení

Celkové převýšení je 1 849 m. Ztráta nastoupané výšky je v desítkách metrů.

Náročnost

Vzhledem k velkému převýšení se jedná o poměrně fyzicky náročnou cestu. Není optimální pro osoby trpící závratěmi. Ferratové úvazky jsou vhodné.

GPS

(vlastní měření)

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Datum výstupu

21. srpna 2009