Popis výstupu na horu Olympos / Mytikas (Řecko)

Z parkoviště v Prionii odcházíme v 5.50 hod. ještě za úplné tmy. První úsek vede po široké cestě, která vzhledem k občasným balvanům není sjízdná ani pro terénní vozidla. Hned po pár metrech začíná strmě stoupat a naznačuje, co nás čeká v další části. Přecházíme přes vyschlé koryto říčky a jdeme do protisvahu. Zde nás už zbytek cesty provází pouze vyšlapaný chodník s četnými umělými či přírodními schody. První asi třetina cesty je lesem, pak se dostáváme na volné prostranství. V závěru první etapy nás čeká cik-cak výstup do strmého svahu pod chatou A. Míjíme jediný rovnější plácek, kde je zřízen heliport, a přicházíme k chatě A (8.05 hod., 2 040 m, 5,09 km). Z parkoviště jsme již zdolali převýšení 995 m.

Chata A – Spilios Agapitos nabízí ubytování, stravování či doplnění pitné vody. Za využití jejich služeb (stoly k občerstvení, WC, voda) se platí poplatek 1,6 € na osobu. My jsme se na chvíli usadili ke stolu na terase a občerstvovali jsme se z vlastních zásob. Přestože jsme nabízeli personálu poplatek, nikdo po nás peníze nechtěl. Po necelé čtvrthodině se zvedáme a pokračujeme ve výstupu.

Za chatou procházíme kratším zalesněným úsekem, pak míjíme první odbočku na chatu SEO Giosos Apostolides, což je nejvýše položená chata na Balkáně (2 720 m). Po absolvování dalšího stoupání se dostáváme na hřeben, který vybíhá hodně do údolí (2 200 m). Po něm pokračujeme malými cik-cak zatáčkami stále kolmo na vrstevnice do příkrého svahu. Na malé plošince ve výšce 2 404 m (9.10 hod.) děláme další zastávku. Začíná se projevovat naše netrénovanost a přibývající nadmořská výška.

O pár desítek metrů dál míjíme další odbočku na chatu SEO (chodník Zonaria) ve výšce 2 450 m. Naše strmé stoupání po hřebenu západním směrem se začíná oplošťovat. V tuto chvíli se stáčíme k severozápadu a čeká nás další nekonečně dlouhý výstup po příkrém svahu, jehož konec je v nedohlednu, přesněji mizí v mracích, které se zastavují o východní svahy hory.

Začíná foukat studený vítr, takže z batohu vytahujeme lehké větrovky. A stále stupáme do svahu po kamenitých cestičkách. V 10.30 hod. se konečně ocitáme na vrcholku Skala (2 866 m). Odsud se otevírá krásný výhled na nejvyšší vrchol Mytikas či západním směrem ležící Skolio. Zatímco na Skolio vede poklidná hřebenová cesta, přístup na Mytikas se jeví zprvu jako nerealizovatelný. Údaj z průvodce, že většina výletníků dává přednost vrcholku Skolio, se v praxi naplňuje. Jen část z přítomných turistů pokračuje na nejvyšší vrchol. Část se odsud vrací, část pokračuje na Skolio.

Úsek cesty ze Skaly na Mytikas se nazývá Kaki Skala (Špatné schody). Realita je ještě o něco horší. Zpočátku se spouštíme po obrovských skalních schodech dolů. Velmi často kromě rukou a nohou používáme i zadek. Musíme totiž obejít hlubokou skalní průrvu. Pak se zase drápeme do prudkého svahu. Tato část je již příjemnější. Stoupání je tak příkré, že občas lezeme po čtyřech. Následuje další průrva a další lezení dolů. Před vlastním vrcholem, který se již zdá být na dosah, se objevuje ještě jedna menší cesta dolů a nahoru. Pak již vylézáme na vrchol, kde mezi balvany je zabetonovaná železná tyč s plechovou vlaječkou (11.20 hod., 8,31 km).

První minuty věnujeme poděkování Bohům, že nás nechali vystoupat až nahoru. A také přání, aby nás nechali ve zdraví dojít dolů. Pak si vychutnáváme rozhled do okolí. Letní mraky rychle halí a zase ukazují okolní vrcholky, zejména úchvatný je pohled na skaliska vrcholku Stefani. Zapisujeme se do vrcholové knihy.

Z vrcholku sestupujeme východním směrem. Trasa se jmenuje Kuloár Luki a je nesmírně strmá. Opět kromě rukou a nohou se uplatňuje i zadek. Asi 10-15 m široká průrva strmě spadá dolů a končí kdesi v mracích pod námi. Na rozdíl od původní trasy lezeme stále dolů.

Ve výšce 2 700 m sešup Kuloárem Luki končí a ocitáme se na cestičce s názvem Zonária. Po ní pokračujeme jen s mírným klesáním jižním směrem asi 1,25 km. Dostáváme se na hřeben ve výšce 2 450 m, kudy jsme dopoledne stoupali nahoru. Odsud se stejnou trasou po cik-cak stezce (na kamenech s číselně značenými zatáčkami) vracíme na chatu A (13.35 hod., 11,8 km).

Tady si dáváme kávu (1,5 €) a kupujeme tričko s emblémem Olympu (10,- €). Po dvaceti minutách odpočinku následuje poslední část sestupu na parkoviště do Prionie (16.30 hod.).

Dle satelitní navigace jsme ušli 17,1 km.

Čas chůze

Výstup nám trval 5 hod. a 30 minut. Návrat 4 hod. a 20 minut. Vzhledem ke zdravotním problémům jednoho z účastníků se sestup od chaty protáhl, reálný čas je o 15 - 20 minut kratší.

Převýšení

Převýšení 1 873 m, nastoupáno asi 2 000 m.

Náročnost

Výstup na Skalu není náročný terénem, ale převýšením (1 821m). Až sem se jedná o turistickou procházku, byť stále do prudkého a nekonečně dlouhého kopce. Závěrečná pasáž je náročná a ne každý se k ní odhodlá. Kaki Skala i Kuloár Luki dají zabrat, ale jištění lanem není potřebné. Cesta je dobře značena červenými pruhy, při „cik-cak“ stoupání jsou dokonce číslovány všechny zatáčky (je jich několik set).

Datum výstupu

25. července 2005

Pro zvětšení klikněte na obrázek