Popis výstupu na horu Coma Pedrosa (Andorra)
První malý problém nastává hned při odjezdu z kempu Xixerella. Již včera jsme se dozvěděli, že brána v kempu se otevírá až v sedm hodin, takže o hodinu déle, než jsme plánovali. Nyní, pár minut před sedmou, je však recepce prázdná a závora spuštěná. Na místní telefon nikdo nereaguje. Takže stojíme s autem před závorou a nevíme, co počít. Naštěstí opětovný pokus s domácím telefonem je pár minut po sedmé úspěšný a závora se po oznámení našeho přání zvedá vzhůru.
V 7.16 hod. zastavujeme o čtyři kilometry dále na velkém parkovišti před hotely Crest a Ahotel Confort Patagonia v nadmořské výšce 1 560 m. O sedm minut později vyrážíme ve dvojici na cestu.
Sestupujeme do dolní části parkoviště, procházíme silničním tunelem, za kterým, odbočujeme vpravo na asfaltovou silnici vedoucí kolem několika domů. Po dvou stech metrech se mění v kamenitou cestu a po dalších dvou stech metrech končí u závory. Tím je zamezeno nežádoucímu vjezdu vozidel.
Po cestě sjízdné pro auta stoupáme stále vzhůru. Míjíme nějaký dům (snad vodárnu) a pokračujeme až na křižovatku, kde cesta prudce zahýbá téměř do protisměru, zatímco my pokračujeme přímo na turistický chodník (7,50 hod., 1 745 m, 1,9 km).
Následuje krásná odpočinková pasáž uprostřed bujné zeleně jen mírně do kopce přes divokou říčku přitékající ze severu (po mostě), o chvíli později přes říčku Riu de Comapedrosa (rovněž po mostě). V následujícím úseku se pohybujeme proti jejímu toku.
Další část cesty je pro změnu tvrdě do kopce po stezce s četnými kameny a kořeny. Na jejím konci (8.22 hod., 1 925m, 2,9 km) je nám odměnou krásný výhled na řadu vodopádů v okolí. V dalším postupu se střídají relativně mírnější úseky s kratšími výšvihy. Jednu chvíli se uprostřed stoupání dostáváme do těsného kontaktu s říčkou Comapedrosa.
V 9.20 hod. (2 225 m, 4,2 km) se po zdolání posledního strmého svahu dostáváme do sedla, odkud se nám otevírá nádherný výhled do travnaté kotliny. Všude kolem dokola je stále spousta zeleně, lučních kytek. Proti vyprahlému či zasněženému Španělsku si zde připadáme jako v ráji. Anebo jako ve Vysokých Tatrách.
Následuje příjemných 800 metrů po pěšince uprostřed louky jen mírně do kopce. Vlevo nad námi se objevuje chata Comapedrosa. Leží trochu mimo hlavní trasu. Na druhé straně kotliny začíná opět strmější stoupání.
V 10.14 hod. se stáčíme z dosud západního postupu k severovýchodu a pokračujeme ve stoupání po stezce vedoucí travnatým svahem (10.14 hod., 2 496 m, 5,8 km). Opouštíme údolí vedoucí pod vrcholek Pic de Sanfonts (2 885 m) a stoupáme do svahu. Potřebujeme se dostat do druhého údolí.
U několika velkých kamenů (10.25 hod., 2 559 m, 6,0 km) děláme krátkou občerstvovací přestávku. Potom pokračujeme již v mírnějším stoupání k jezeru Basses d´Estany Negre. V jeho okolí se poprvé setkáváme se souvislou sněhovou vrstvou. Jezero obcházíme zprava a nad jeho severním okrajem stoupáme stezkou ve sněhu vzhůru ke druhému jezeru – Estany Negre. To je celé pod sněhem a ledem. Na jeho pravý břeh se dostáváme v 10.47 hod. (2 629 m, 6,6 km).
Kolem jezera a dále vzhůru údolím ve směru do sedla Portella de Baiau (2 754 m) stoupáme ve sněhu a později po stále řidším travnatém porostu, který je postupně nahrazován kamením.
Po pravé straně máme suťové pole, na jehož vrcholku je cíl naší dnešní cesty. Ještě nějakou dobu stoupáme směrem do sedla, pak se stáčíme vpravo a již bez jakéhokoliv značení se vydáváme vzhůru po kamenech. I tato nejhorší část výstupu má svůj konec a na něm nejvyšší vrchol andorrského knížectví – Coma Pedrosa či Pic de Comapedrosa (2 942 m). Na jeho vrchol se dostáváme v 11.44 hod. (7,6 km).
Tři minuty po poledni se vydáváme na cestu zpět. Nejprve sestupujeme kousek po hřebenu jižním směrem a pak se spouštíme kolmo do údolí. V tomto úseku nejsou prakticky žádné balvany, pohybujeme se po drobném štěrku a místy i písku. Je to jistě lepší, než cesta po balvanech.
V 12.20 hod. jsme v údolí a směřujeme k prvnímu jezeru. Ve vyšlapané cestě ve sněhu jej obcházíme a pokračujeme k dolnímu jezeru. Obě jezera jsou hlavním dodavatelem vody pro říčku Riu de Comapedrosa.
Po svahu se spouštíme do údolí a pak do travnaté kotliny (13.03 hod.). Následuje sestup údolím říčky Riu de Comapedrosa. Vystupujeme z lesa na cestu a po ní přicházíme zpět na parkoviště (14.35 hod., 15,2 km).
Z této cesty mi utkvěly v paměti dvě věci. Neskutečně množství zeleně ve spodní části trasy a nejlepší značení, jaké jsem zatím poznal. Kromě obvyklých bíločervených značek, které známe z našich cest a které v tomto místě provázejí trasu GR-11, jsme nacházeli ještě béžová kolečka se šipkami. A ty byly po pár metrech, v každé zatáčce.
Čas chůze
Parkoviště u hotelů | 1 560 m | 00,0 km | 00.00 hod. |
Křižovatka cest | 1 745 m | 01,9 km | 00.27 hod. |
Sedlo pod chatou Comapedrosa | 2 225 m | 04,2 km | 01.57 hod. |
Jezero Estany Negre | 2 629 m | 06,6 km | 03.24 hod. |
Coma Pedrosa | 2 942 m | 07,6 km | 04.21 hod. |
Parkoviště u hotelů | 1 560 m | 15,2 km | 07.12 hod. |
Převýšení
Převýšení je 1 382 m. Během cesty není větší ztráta výšky.
Náročnost
Převýšení i celková délka řadí výstup do méně náročných. Značení cesty patří mezi jedno z nejlepších.
GPS
Parkoviště u hotelů | 42°34'39,7"N – 01°28'45,6"E |
Křižovatka cest | 42°35'00,1"N – 01°28'11,1"E |
Sedlo pod chatou Comapedrosa | 42°34'48,1"N – 01°26'55,1"E |
Jezero Estany Negre | 42°35'16,2"N – 01°26'16,6"E |
Coma Pedrosa | 42°35'30,6"N – 01°26'37,3"E |
Datum výstupu
3. července 2010